Jakub Šimon Jan Ryba se narodil před 250 lety v Přešticích a zemřel před 200 lety pravděpodobně vlastní rukou nedaleko obce Voltuš. Nejen tato významná výročí, ale i jeho nejpopulárnější dílo připomenou veřejnosti žáci i učitelé Základní umělecké školy v sobotu 19.12. od 17 hodin v městském divadle v Broumově, předvánočním koncertem nazvaným Pocta J.J. Rybovi. Kromě koled a vánočních písní či melodramu uslyšíte část jeho nejslavnější, dosud nejoblíbenější a nejhranější skladby Českou mši vánoční. Ta zřejmě poprvé zazněla před 219 lety ve farním kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitále pod Třemšínem, kde J. J. Ryba působil.
Tento hudební skladatel, filozof a vzdělanec již od svých osmi let hrál velmi dobře na klavír, varhany a housle. V roce 1780 nastoupil do piaristického gymnázia v Praze, kde studoval pět let. Zamýšlel se tam ucházet o místo profesionálního hudebníka. K opuštění Prahy a studií ho vyzval jeho otec, který mu nabídl místo učitelského pomocníka v Nepomuku. Jakub Jan Ryba však toto pracovní místo nedostal a přesunul se do Mníšku, kde působil jako pomocný učitel. Od roku 1788 až do své smrti učil v Rožmitále pod Třemšínem.
Učitel Ryba se ve svých 25 letech oženil a jeho manželka přivedla na svět 13 dětí, na živu jich bohužel zůstalo jen sedm. I když byl Ryba velmi vzdělaný a pokrokového smýšlení, místo venkovského učitele mu nepřinášelo odpovídající postavení ve společnosti. Měl vážné problémy uživit svou rodinu, a tak žili v bídě a nedostatku. Sám Ryba trpěl bolestivým onemocněním, dnes zvaným hemeroidy, depresemi a pocitem neúcty a právě v tomto, pro něj těžkém, období vzniká jeho nejznámější skladba o vánočním příběhu s láskou přeneseného do lidového prostředí Rožmitálu a okolí - Česká mše vánoční.
Dlouholetá životní nepohoda a omezené nechápající prostředí vyvrcholily 8. dubna 1815, kdy Jakub Jan Ryba odchází z domova na schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Ten ho nachází na smluveném místě u obce Voltuš pod kopcem Štěrbina, ale Ryba má podřezané hrdlo a ve svých necelých 50 letech umírá. Jako sebevrah byl pohřben bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově. Teprve po 40 letech byly jeho ostatky přesunuty na hřbitov v Rožmitále pod Třemšínem. Na místě, kde se připravil o život, dodnes stojí kamenný křížek, který vystavěli v roce 1854 lesní dělníci. V roce 1933 křížek doplnila kamenná mohyla.
Autor: Redakce autorské literární tvorby oboru Literárně dramatického.
